Ta vozítka na předchozích fotečkách byla nic proti tomuhle! Teta Míša mne vzala na projížďku na svém koníkovi. Představuji Vám Gareta. Takže už umím jezdit na koni houpacím, co mám v pokoji v Úpici, taky na tom, co je na na hřišti nebo v parku (v Úpici i v Praze), na živém představovaném maminkou nebo strejdou a na skutečném. To vám byla ale výška!
Prozradím vám jednu pikantnost z čekání na projížďku. Na zemi byly takové divné hromádky, co vypadaly jako buchty a nevím, jak bych to ještě popsal. Tak jsem se musel zeptat: "Čo je to?" A dostal jsem odpověď, že prý bobek a že si ho nemám všímat. To se ale težko řekne. Jednak si ho nešlo nevšimnout, jednak mi přišlo divné, že je tak veliký. Když já vyrobím slimáka, žížalu, někdy i hada, tak nikdy ne tak velkého, jako bylo tohle...